HISTORIE VLČKOVICEFESTU

Festival VlčkoviceFest sahá až do roku 2005, kdy se jeho historie začala psát prvním ročníkem o několika málo kapelách. První ročníky nebyly v oficiální režii Statek Vlčkovice o.p.s., ale formálně je pořádalo občanské sdružení Podblanicko. V průběhu let se festival pomalu zvětšoval, profesionalizoval a celkově se měnil po všech stránkách. Od roku 2008 je VlčkoviceFest organizován pod hlavičkou obecně prospěšné společnosti Statek Vlčkovice, která (nejen) jeho prostřednictvím sbírá prostředky na své sociální projekty a záchranu architektonického dědictví v osadě Vlčkovice. Od roku 2008 proběhly také změny nejpatrnější.

Původní pouze „hudební festival“ vystřídal formát multižánrový. V posledních letech je na festivalu samozřejmostí hudba, divadla, výstava a dokumentární filmy. Od původního improvizovaného stolu s jednou pípou jsme se dopracovali ke třem na sobě nezávislým barům s milou a odolnou obsluhou, která se snaží vydržet co možná nejdéle na nohou. Tradicí se stal i fotbalový miniturnaj družstev, který je na poli českých festivalů patrně ojedinělý.

Protože se nám v organizačním týmu vždy již v zimě stýskalo po tom veselí, rozhodli jsme se přidat v průběhu zimy i jeden klubový večer. V roce 2011 jsme tedy začali s pořádáním Zimního VlčkoviceFestu. První a druhý ročník proběhl v pražském klubu Futurum, od třetího ročníku náš festival hostí pražská Malostranská beseda.

V roce 2013 přibyla v prostoru venku před ovčínem druhá scéna, na které se představují projekty menších rozměrů. Jelikož i osazenstvo naší organizace stárne a začíná se rozmnožovat, začali jsme myslet i na naše nejmenší a jejich pohodlí. Našim cílem je vychovávat si diváka od jeho prvních krůčků až k bujarému tanci do časných ranních hodin po pár letech. Proto jsme v roce 2013 vyhradili část stanového městečka rodinám s dětmi a připravili i improvizované dětské hřiště. Sobotní odpolední divadla bývají také vyladěná na míru dětem, ale zalíbení v nich najdou vždy i dospělí. Zatím poslední dramaturgickou novinkou se stala v roce 2015 tzv. Chillout scéna v budově bývalého vepřína. Tam mohou vytrvalci zažívat rytmy taneční hudby až do časných ranních hodin.

foto: Petr “Zewlák“ Vrabec, Zbyněk Riedl